ČÁSTI TURISTICKÝCH BOT
Svrchní část
Je textilní nebo kožená část boty. Stále častěji se zejména u bot pro náročnější použití užívá i plastových prvků které by měli zlepšit vlastnosti i životnost obuvi.
Kombinace kůže + textil
Boty, u kterých je použito těchto dvou materiálů spojených dohromady, se obecně dají zahrnout do kategorie pro méně až středně náročnou turistiku. Ani toto zařazení však nemůžeme brát úplně doslova, protože někteří výrobci při výrobě turistických a horolezeckých bot pro to nejnáročnější použití také používají silné a odolné textilie doplněné např Kevlarem. Obecně však lze říci že lehká až střední obuv s kombinací kůže a textilu je relativně lehká a měkčí a hodí se spíše na sezoní použití jaro-léto-podzim. Pokud má bota kvalitní membránu a ta dobře funguje, pak můžeme i do sněhu. Jakmile však membrána přestane stoprocentně fungovat, pak nám ani impregnování příliš nepomůže. Při teplém a ne příliš mokrém počasí a v nenáročném terénu se naopak budeme cítít lépe v takovýchto než v masivních celokožených botách.
Celokožená bota
pokud je bota vyrobena z kůže bývá zpravidla odolnější proti pronikání vlhkosti než bota "kůže-textil". Je to dáno tím, že kůži umíme impregnovat s daleko větším efektem než textil. Tak i Gore-texová celokožená bota, která je už řadu let stará a membrána už nefunguje, je po náležitém naimpregnování stále velmi dobře odolná proti vodě. Ve sněhu pak je dobře naimpregnovaná celokožená bota králem a předčí ji jen některé speciální typy horolezeckých bot.
Kůže také noze dává oporu a dobře ji chrání. To je výhodou zejména v náročném terénu kde netrénovaná noha potřebuje pomoci.
Membrána
Membrána, pokud se v botě vůbec nějaká nachází, není vidět. Je vždy zapracovaná mezisvrchní a vnitřní materiál boty. Z toho vyplývá, že obě vlastnosti od boty požadované: prodyšnost a nepromokavost, jsou přímo závislé nejen na vlastnostech membrány ale i svrchního i vnitřního materiálu.
Vrstvy, které chrání textilní výrobky (svršky bot nebo oblečení) proti promoknutí jsou membrány nebo zátěry. Nejsou to tkaniny samotné ale zátěr se na tkaninu nanáší a membrána laminuje.
Prodyšnost
Prodyšnost jakožto žádoucí vlastnost boty je často diskutována a často se o ní mluví v souvislosti s membránami. Je ale nutno připomenout že pro ideální využití prodyšnosti boty je nadmíru důležitá ponožka. Ale i s dobrou ponožkou lze o míře prodyšnosti diskutovat, protože ideálně prodyšná není bota nikdy (nejde-li o sandál). Pro dobrou prodyšnost je totiž nutný určitý teplotní spád. To znamená že je třeba aby byl dostatečný rozdíl mezi vlhkostí uvnitř a vně boty. Půjdeme-li několik hodin po kotníky ve sněhu pak si můžeme nechat o prodyšnosti jenom zdát.
Membrány nebo zátěry (mnohdy ani dovozce sám nám není schopen dát informaci co je v té, které botě) používané v obuvi bych na základě našich zkušeností rozdělil na tři kategorie:
1) Gore-Tex - použitý v obuvi má naprosto neotřesitelnou pozici na světovém trhu, která je daná jeho obrovskou odolností proti pronikání vodních kapek (vody v tekutém skupenství) a zároveň mechanickou odolností a schopností dýchat. Spojení těchto třech vlastností z něj dělá favorita všech membrán které se v obuvi objevují.
Přes to vše co bylo řečeno je i jeho funkce omezena v čase, stejně jako u každé membrány a zátěru. To znamená, že po letech používání i on začne promokat. Doba, po kterou je Gore-Tex nepromokavý, přímo závisí na intenzitě a náročnosti používání).
ComTec je s největší pravděpodobností jiná obchodní značka Gore-Texu a v praxi vykazuje takřka stejně dobré vlastnosti jako Gore-Tex.
2) Sympatex - solidní membrána . Při použití v obuvi ale vykazuje o dost nižší odolnost proti promokání než Gore-tex.
3) Všechny ostatní membrány. Podle našich zkušeností se jejich vlastnosti výrazně neliší a většinou zabrání promočení jen při jednorázovém a krátkodobém kontaktu s vodou (např. když náhodou šlápneme do kaluže)
Vnitřní futro
je materiál, který je nejblíže naší noze a je v přímém kontaktu s ponožkou. Jeho nejdůležitější vlastností by měla být prodyšnost. Proto se používá materiálů mechanicky co nejodolnějších ale zároveň prodyšných. Vybereme-li botu příliš velkou, pak se může stát že noha, která se uvnitř boty pohybuje, prodře vnitřní futro boty (a to nejčastěji v oblasti paty). Tomu se snaží zabránit někteří výrobci tím, že jako vnitřní materiál stále ještě používají jemnou kůži.
Životnost je pak vykoupena zhoršenou prodyšností celé boty.
Podrážka
U turistických bot je podrážka veledůležitou částí boty a jsou na ní kladeny vysoké nároky. Svými vlastnostmi výrazně ovlivňuje charakter boty. Pro zjednodušení budeme za část podrážky považovat i stélku což je samostatná část připomínající svým tvarem klasickou vložku.
Tuhost
Obecně platí že čím tužší, masivnější a méně ohebná je podrážka tím je bota vhodnější do náročného terénu. Je dobré si všimnout jak je podrážka tuhá v různých směrech. To, že jde o věc podstatnou, potvrzuje pozornost jakou věnují špičkoví výrobci tomuto aspektu. Podrážky a stélky složené z několika materiálů rozdílných vlastností v různých částech boty se objevují u řady renomovaných výrobců.
Příčná tuhost nemusí být vždy tak velká, protože chodidlo se přirozeně při chůzi ohýbá .
Podélná tuhost pak souvisí se schopností stability na tvrdém, ale členitém povrchu, kdy není žádoucí abychom každou nerovnost pocítili prostřednictvím podrážky i na našem chodidle.
Torzní tuhost je vlastnost, která zabraňuje botě a podrážce kroutit se tzv."do vrtule" a tím opět snižovat pohodlí a stabilitu v nerovném a tvrdém terénu.
To jsou důvody proč právě boty s pevnější podrážkou lze doporučit i ne příliš zkušeným a méně zdatným zákazníkům kteří se chystají do tvrdého, nerovného a členitého terénu. A ten je leckde i na Šumavě, Krkonoších, Beskydech apod. Je samozřejmé, že kilometr v náročném terénu ujdeme snadno v jakýchkoli botách ale už půldenní pochod mezi kameny s batohem na zádech a měkkých teniskách unaví i zdatného jedince.
Odolnost proti uklouznutí
Je dána jednak adhezí (přilnavostí) podrážky k různým povrchům a jednak dezénem tj. tvarem podrážky.
Přilnavost
obecně měkčí materiály podrážek vykazují lepší přilnavost ale je zde nižší životnost. Naopak velmi tvrdé podrážky s dlouhou životností se zdají být, po stránce klouzavosti, na tom o něco hůře. Někdy je nutné nové boty trochu ochodit aby se povrch dezénu zdrsnil a vše začalo fungovat tak jak má..
Dezén
dezén znamená vlastně tvar nebo design spodní části podrážky, která je obrácena dolů směrem k terénu. Jde vlastně o množství výstupků, špuntů a tvarů, které by měly zabránit uklouznutí. Jejich tvary a stavba jsou předmětem neustálého vývoje, který se zdá být spíš součástí marketingové strategie a snahy upoutat zákazníka než výrazného zvýšení užitných vlastností. V současnosti se vyrábí nepřeberné množství různých dezénů.
Životnost
už bylo řečeno že, tvrdší podrážky bývají odolnější proti otěru a tím mají delší životnost. Je však třeba také zohlednit použití a konkrétního člověka. Padesátikilové "princezně" která chodí na hodinové vycházky na lehko po lesních pěšinkách stačí jiná bota než devadesátikilovému "chacharovi" s šedesátikilovým batohem na dvou měsíční přechod ve vysokých horách.
Nekorunovaným králem podrážek s obrovskou tradicí je firma VIBRAM, která vyrábí celou řadu podrážek různých vlastností a použití. Tato značka se objevuje na botách řady významných výrobců. Jiné firmy si vyvíjejí nebo nechají vyrábět podrážky pod svými vlastními značkami a u těch nejlepších jde o kvalitu srovnatelnou s VIBRAMem. Seriozní značkou je např. i SKYWALK a některé další.